Co vědí pediatři o očkování

MUDr. Ludmila Eleková

       Před pár dny mi poslal jeden otec přepis svého rozhovoru s dětskou lékařkou. Přišel s tříměsíčním synem na prohlídku s úmyslem nedat dítě očkovat. Reakce lékařky i sestry jsou natolik pozoruhodné, že jsem se rozhodla s jeho souhlasem část ocitovat a doplnit svými komentáři. Může se totiž stát, že vaše lékařka na vás vyrukuje s něčím podobným, tak abyste se uměli bránit.

       Vstupy a poznámky otce jsou normálním písmem, doslovný přepis hovoru kurzívou, moje poznámky modře. 

Na úvod pár slov od otce

       Vážení čtenáři, rodiče,

       patříte-li mezi ty, kteří nevědí, co a jak očkovat, neztrácejte hlavu. Měli by to vědět lékaři, netřeba trpět pocity viny či méněcennosti. Namísto skromného lékařova „toto nevím, ale informaci dohledám a potom Vám sdělím“ se nezřídka objevují odpovědi chaotické, které rodiči nepomohou. Poznámkou v úvodu prezentovaného rozhovoru nemám na mysli, že nám (mé rodině) nikdy lékaři s ničím nepomohli, spíše uvažuji o nemravné propagaci očkovacích látek. Také o tom, že se proti přání pacientů zdravotnictví stále tlačí tam (např. očkování), kde je kolikrát pacient nežádá. Naopak v situacích, kdy by zasáhnout mělo, někdy pomoc stagnuje.

       Na Dr. Elekovou jsem se obrátil jako laik, shodou okolností však také jako psycholog. Proto si zde dovolím několik poznámek.

       Problematika očkování je setkáním mnoha vědních oborů: práva, medicíny, morálky, historie, biochemie, což výrobci zdatně užívají k zahlcení informacemi těch, kteří ve zdrojích začnou hledat. Nemožnost nastudovat stohy stran, nejasnou legislativu, nemožnost ověřovat kvalitu zdroje - to vše jsou metody, jak zvýšit časový tlak, časovou tíseň, ve které se hůře uvažuje. Rozhodnutí v časové tísni je stresující, navozuje nepříjemné pocity a vyvolává obavy. Zakročte a získejte alespoň trochu času. Vždy lze očkování odložit. Vy můžete myslet, vaše dítě může zrát.

       Citová vazba na dítě je dalším faktorem, jste v tomto ohledu zranitelní. Mnoho propagandy očkování je zaměřeno na strach. Výrobci to vědí. Zkuste se zamyslet nad reklamou, většinou v ní poskytují lživé (často neúplné) informace. Ale emoční manipulace se vrývá nevědomě do našeho mozku a v kritické chvíli se může objevit a začít tlačit pomyslné váhy vašeho rozhodnutí na stranu, kam nechcete. Proč chcete dítě očkovat? Máte přece strach, že dostane infekční chorobu, na kterou lze bez očkování i zemřít…

       Stát chce „povinností“ natlačit rodiče k očkování, ale případné nežádoucí účinky již řeší rodič (mám na mysli především probdělé noci u lůžka dítěte v horečkách, zatímco Váš lékař klidně spí, zatímco zákonodárce spokojeně užívá svých výhod aj.). Stát se od pomoci zásadně distancuje. Je tedy nasnadě ohradit se proti nedemokratickému postoji institucí. Měla by zde existovat svoboda (zní dosti divně po tolika letech od r. 1989, že?) rozhodnutí, právo svobodné volby, nebo vynucené očkování, ale poté také pomoc rodičům se vším všudy.

       Nelze to stoprocentně, ale pomohlo nám pokusit se odfiltrovat emoce, především obavy o zdraví dětí, snažit se stavět na argumentech, faktech.

       Je vhodné nezapomínat, že farmaceutická firma má na prvním místě peníze, své jméno, distribuci apod., ale ve zvráceném žebříčku jejích hodnot nikde nenajdete zdraví pacienta! Proto je nutno vynaložit tolik úsilí, aby přikryli své aktivity reklamou, pseudo-zájmem o člověka.

       Pokud chcete čerpat z provedených odborných studií, nezapomeňte, že kvalitní metodologie by se v textu článku měla projevit informací o minimálně stovkách respondentů (lépe tisíce) a výzkumu trvajícím několik let, to vše v recenzovaném odborném periodiku. Ale ani toto není stoprocentní záruka.

       Na toto téma by mohla vzniknout celá kniha, proto jsem jen do každého tématu ťukl a zdaleka jejich množství nevyčerpal - např. morální aspekty užívání lidských embryrií při výrobě očkovacích látek.

       Pokud má někdo pocit, že tento text je tendenční, má pravdu, je. Chování farmaceutických koncernů a politiků tendenční není?

       Třešničkou na dortu je skutečnost, že jsem také sociální pracovník. Takže jsem si barvitě představil, jak k nám domů po udání naší pediatričky přijde na šetření moje kolegyně a dáme si čaj. Přeji Vám mnoho sil a pevné nervy.

Záznam rozhovoru z kontroly u pediatričky

       Přepis uvozovek je doslovný, tzn. tlumočení rozhovoru je zde ve stoprocentní kvalitě tak, jak proběhl přímo v ordinaci. Etické faktory nahrávky na mobilní telefon jsem uvažoval do té doby, než jsem zjistil neetičnost chování zdravotnického systému vůči dětem a jejich rodičům. Některé poznámky namísto uvozovek jsou shrnutím faktů, aby byl ušetřen prostor a čas, tzn. text bez uvozovek. Náš postoj: bude-li účinnost očkování prokázána, rádi dítě necháme naočkovat, ale pouze bezpečnými a ověřenými preparáty.

       Již v přípravně mě sestra vítala se slovy, že dnes máme „tu prevenci a očkování, že?“ Na moje slova, že očkování nemáme, nereflektovala. Po příchodu do ordinace byly nachystány ampule a jehly hexavakcíny. Celá návštěva dnes trvala přibližně 35 min. s neustálým tlakem lékařky i sester, abychom nechali očkovat. Rozhovor nutno pojímat v rámci českého Kocourkova, vystupuji záměrně jako rodič, který není lékař a požaduje odborné poučení.

L. = lékařka

X. = já

X.: „Očkování chystat nemusíte, chtěl bych se zeptat na ekzém.“

L.: „Mamka kojí?“

X.: „Ano. To je atopický ekzém?“

L.: „Ne, ne, to je seboroický, tzn. suchý. Normálně Infadolan a hezky vmasírovat. Cca 2-3x denně. Déčko dál, jednu kapku denně.“

       Probíhá zběžná prohlídka, tedy to, kvůli čemu jsme přišli a též to chtěli. Paní doktorka na syna šišlá, což pomíjím bez komentáře.

L.: „Pane X, dnes by měl být očkovaný...“

X.: Chceme to zkonzultovat.“

       Kladu první otázky a protiargumenty. Ptám se na složení hexavakcíny. Dr. jmenuje šest nemocí, proti kterým má vakcína sloužit. Pak mlčí. Ptám se opět na složení, že mne zajímá, zda to obsahuje i něco mimo antigenů. Paní doktorka neví a chápe se letáku, z něj mi složení čte.

       To je typické. Vakcína = antigeny. Ani tušení o pomocných látkách. Na její obranu musím uvést, že na medicíně se to neučí a na vakcinologických školeních jim pečlivě vysvětlí, že hliník je neškodný a o zbytku se mlčí. Dokud si lékař nevytáhne příbalový leták a nepřečte si ho, netuší, co tam je. Není to lhostejnost nebo hloupost, na farmakologii se vyučují účinky léků, ale už se nebere v úvahu složení tablet nebo roztoku. Např. téměř žádný lékař nebere v úvahu každodenní polykání barviv, umělých sladidel a mnoha jiných pomocných látek, které jsou obsaženy v lécích.

L.: „Podle zákona této republiky moc možností nemáme. Je to očkování základní a povinné. Jediné co můžete je naočkovat bez hepatitidy B. Je pro něj ale daleko menší stres, když to dostane v jednom, než když se to rozkládá.

       Zákon ani vyhláška neuvádí jmenovitě žádnou vakcínu. Uvádí, že je povinné imunizovat proti uvedeným nemocem. Dále český zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví v §47 uvádí, že pacient má právo na jinou vakcínu, než je centrálně distribuována. Není pravda, že jedinou alternativou k hexe je pentavakcína bez hepatitidy B. Hexavakcínu je možné rozložit až na DTaP, polio, hepatitis B. Jedině samostatná hemofilová vakcína není registrována (na Slovensku je registrovaná samostatná hemofilová vakcína Act-HIB - pozn. red.). Další možnosti jsou DTaP + polio, DTaP + hepatitis B, DTaP + hemofil nebo zmíněná pentavakcína (hexa minus hepatitis B).

       Menší stres? Tatínek bohužel nebyl dostatečně připraven, aby s tímto názorem mohl polemizovat. Vezmeme-li v úvahu, že pentavakcína obsahuje mnohem méně hliníku a o antigen jedné nemoci méně, pomocné látky jsou prakticky totožné, pak netuším, jak by to mohlo znamenat větší stres. Kromě toho otci dělá zjevně starost stres při očkování v tomto věku a hepatitis B nemá v úmyslu očkovat nejméně do doby, než dítě začne chodit.

X.: „Proč je v hexe béčková hepatidita?“ (Míním, proč tam je, když lze očkovat bez ní.)

L.: „Protože děti se tím chrání hned od narození, protože jsou na to imunologicky nastavené. V Americe se tím očkují už novorozenci.“

       Ano, očkují se a podle toho to tam vypadá, zavedení této vakcíny vedlo k ztrojnásobení výskytu autismu u chlapců^[1] a kojeneckou úmrtnost mají horší než Kuba.^[5] USA - náš vzor?

       Velmi ráda bych si poslechla zdůvodnění „imunologického nastavení“ novorozenců na „ochranu vakcínou“. Děti naopak potřebují klid imunity, přílišná její stimulace poškozuje mozek.^[2] Ale jak uvidíme dále, paní Dr. má poněkud pomýlené názory na vztah mozku a imunity.

X.: „Když bychom to dali bez béčka, je postup jaký?“

L.: „Takový že i očkovací látku musíte zaplatit, to pojišťovna nehradí.“ (Zajímavé, že paní doktorka hovoří o penězích, nikoliv o postupu. Kde je zdraví dítěte, raději neuvažuji.)

X.: „Jak se jmenuje ta látka?“

       Paní doktorka neví, zvedá se ze židle a hledá leták od výrobce vakcíny. Než leták najde, zaslechnu variaci na název, není správně… (Pediacel).

X: „Závěr vaší prohlídky? Je zdravý?“

L.: „Ano.“

X.: „Když by se to dalo, kolik to stojí?“

L.: „Jedna dávka 800 Kč, celkem čtyři dávky.“

X.: „3200 Kč celkem… Co žloutenka?“

L.: „To se potom dá později, ale mělo by se to naočkovat co nejdříve.“

X.: „Jaké je složení Pediacelu?“ 

L.: „To je úplně to stejné (myslí jako hexa).“

       Opět bere leták a čte choroby, proti kterým má vakcína sloužit. Paní doktorce se moje otázky moc nelíbí a chápe se tabulky z let minulých a začíná popisovat, jak se děti očkovaly před několika lety. Na konci řádku čte a významně říká:

L.: „Takže počet antigenů byl 3249! Teď se dává hexa a pneumokok (dobrovolně), a tak je jich tam jenom 60.“

       Oblíbená kouzla s antigeny. Myslí tím, že celobuněčná vakcína proti pertusi obsahovala celou bakterii, která se skládala z cca 3000 různých chemických sloučenin, tedy potenciálních antigenů. Nebuněčná vakcína obsahuje jen pár povrchových antigenů, které vyvolají protilátkovou odpověď. Ovšem antigen je cokoliv ve vakcíně, co dokáže vyvolat imunitní odpověď, tedy i kontaminace, zbytky bílkovin z živných půd apod. Abychom věděli, kolik je ve vakcíně antigenů, musel by se udělat podrobný chemický rozbor do poslední molekuly. Tato změna se ale týká pouze černého kašle, u ostatních původců nemoci zůstává množství stejné.

       Nenechávám se odbýt a ptám se na další složky substance.

L.: „Nic.“

       Myslí nic dalšího. Poté bere do ruky leták a začíná číst. Jmenuje složky proti chorobám a poté dodává fosforečnan hlinitý.

       Tak to je nehorázná neznalost, ani se nezamyslí – a to už ten leták měla v ruce!! A řekne jen tak „nic“. Není tam jen fosforečnan hlinitý, je tam také fenoxyetanol a polysorbát.

X.: „Fosforečnan hlinitý, kolik ho tam je?“

L.: „1,5 mg.“

X.: „Je hladina hliníku v normě?“

L.: „Jistě, jinak by se to nemohlo dávat a vůbec by to SÚKL neschválil. No, ono když člověk slyší hliník, tak že hrozí, třeba hliníkové nádobí, ale to je naprosto minimální množství. To absolutně nemůže organizmu ublížit. Stejně ho máme kolem sebe. Ale opravdu ne. Ptali jsme se na to i odborníků na očkování a oni říkali, že to zcela jiná sloučenina než hliník.“

       O (ne)vědomostech SÚKLu ohledně hliníku by se dala napsat celá kniha. SÚKL odvozuje bezpečnost hliníku od prohlášení FDA, který ho považuje za bezpečné, protože se nic nehlásí. SÚKL „věří a předpokládá“ bezpečnost hliníku ve vakcínách na základě pouhého tvrzení NNii (National Network for Immunization Information), což je instituce sponzorovaná v podstatě výrobci vakcín a jejím cílem je „dostat vakcíny ke všem, kdo je potřebují“. NNii poskytuje „vědecky cenné“ informace jako např. tvrzení, že hliník ve vakcínách je OK, protože je nerozpustný a navíc se ho během 24 hodin 70% vyloučí.^[3] Tuto blbost mi SÚKL napsal, když jsem si s ním dopisovala. Nerozpustná látka se prostě nemůže vyloučit močí, nejdřív se musí stát rozpustnou. A když se stane rozpustnou, mnohonásobně překračuje normu FDA pro parenterální příjem u kojenců. Kromě toho v jediném textu uvedli zcela zavádějící údaj o příjmu hliníku potravou u kojenců, až při prozkoumání odkazů jsem zjistila, že počty nesouhlasí. Nepodařilo se mi přimět je uznat omyl. Argumentovat všudypřítomností hliníku v prostředí je oblíbené, ale již se neuvede, že vstřebatelnost z potravy je mizivá, jen asi 0,3% a rychle se vyloučí, ale z vakcíny se časem vstřebá všechen a komplex s antigenem neprojde ledvinami.

       Ptám se na časové rozložení Pediacelu…

L.: „Musíte mít základní očkování, časové rozložení na to nemá vliv. Něco jiného by bylo, kdybyste odmítali očkování. Ale já bych to absolutně nekomplikovala. Když to rozložíte, je to pro něho daleko větší stres a vyšší riziko, že se tam mohou vyskytnout komplikace. Být vámi, ale to je můj názor. Kdyby se jednalo o mé dítě, vůbec bych nad nějakým rozkládáním (časovým) neuvažovala. U nepovinného se můžete rozhodnout, jak chcete.“

       Opakuje argument o větším stresu. Naopak: je prokázáno, že přidání jednoho jediného antigenu k trojvakcíně (varicella k MMR) zdvojnásobí riziko křečí po očkování. Kombinované podání hexy a Prevenaru až zečtyřnásobí riziko nežádoucích účinků, postihujících nervový systém. Jak by mohlo ubrání antigenů zvýšit stres a NÚ, když ho přidání antigenů naopak zvyšuje? Na tyhle nesmysly je jediná odpověď: „Mám informace – studie, že zvýšení počtu antigenů zvyšuje riziko NÚ, můžete mi poskytnout studie na důkaz vašeho tvrzení, že riziko zvyšuje snížení počtu antigenů?“ Nespokojte se s odpovědí „Říkali nám to na školení“, chtějte studie.

L.: „Co já mám zkušenosti, tak já nemůžu říct, že by očkování bylo nějaký způsobem…některé děti mohou mít zvýšenou teplotu, třeba do 38 °C, ale do druhého dne jsou úplně v pohodě. Ale tak mohou reagovat na jakékoliv očkování. Nemám to vyzkoušené (Pediacel), nemohu Vám říct, jak zareaguje. Nemám ten Pediacel vyzkoušený, protože to před vámi nikdo nechtěl.“ 

       Typický alibismus. Kdyby o těch vakcínách vůbec něco věděla, takové řeči nemůže vůbec vést. Méně hliníku, méně antigenů = méně rizika. To je prostá logika. Přestože měla v ruce již dvakrát příbalový leták, ani slovo o jiných NÚ než teplotě a spavosti. Všechny děti do druhého dne rozhodně v pohodě nejsou. Znám jich dost, co nejsou v pohodě už nikdy.

L.: „Záleží na vás, vy jste rodiče, vy jste zodpovědní za to dítě. Něco je vaše dítě. Něco je zákon. Vy si můžete vybrat, dát to třeba bez žloutenky, to se bude muset doočkovat. Pro něho to bude další stres do nohy. Navíc, když je to v jedné očkovací látce, tak se daleko lépe vytváří protilátky, než když to rozdělíte na jednotlivé nemoci.“

       Další nesmysl. Přirozeně máme vždy jen jednu nemoc, tvoříme protilátky proti antigenům původce jen jedné nemoci v jednom čase. „Stres do nohy“ – mě by dělal starosti spíš stres do hlavy.

X.: „Vy jste říkala, že tam je větší riziko komplikací, když se to dá rozděleně?“

L.: „Ano.“

X.: „Proč?“

L.: „Nevím. To vám po chemické stránce neřeknu. To jsme byli na školení. Zjistilo se, když tam bylo víc antigenů… jak jsem Vám ukazovala tu tabulku... je to něco jako paměť počítače nebo mobilního telefonu. Když to rozložíte, tak zaberete v té imunologické paměti 3249 nějakých antigenů, tady jich dáte jenom 60.“ (…) „Ten organizmus je zatížen těmi protilátkami, když to máte rozloženo, než když to dáte dohromady a navíc je tam ta výhoda, že se přišlo na to, že když se to dá dohromady, že se na jednotlivé nemoci utvoří daleko více protilátek, než kdybyste to rozkládal na jednotlivé očkování. (…) Na to můžete vzít krk, to si nikdo nevymyslí. Proto se to seškrtalo, aby to dítě bylo zatíženo co nejméně těma antigenama.“ (doslovný přepis, paní dr. je lehce na štíru se skloňováním)

       Takovou fabulaci jsem zatím neslyšela. „Nevím, řekli nám to na školení.“ Prostě je manipulují, aby poslušně očkovali a uměli odpálkovat matky nebo otce, co kladou nepříjemné otázky.

       [Pozn. red.: lekárka tým zrejme chcela povedať, že keď sa Infanrix Hexa „rozmení na drobné“ (menej-zložkové vakcíny), tak to bude dokopy viac antigénov, než keď sa pichne Infanrix Hexa. Ale to je úplný nezmysel, pretože pokiaľ sa použije aj po rozložení acelulárna vakcína proti čiernemu kašľu (tzn. DTaP, čiže ľubovoľný Infanrix, Pediacel, Adacel, Pentavac, Tetravac...), nie stará celobunková vakcína proti čiernemu kašľu (tzn. DTwP, čiže AlDiTePera, D.T.COQ/D.T.P., Tritanrix...), tak počet antigénov zostáva totožný, rozdiel je len v počte a množstve prídavných látok a tiež v tom, či sú alebo nie sú podané naraz.]

       Krátce se vrací ke starému očkování, jak to bylo dříve:

L.: „Protože ty děcka se imrvére píchaly, ale pořád je počet aplikací z jednadvaceti na osm. Takže v roce 2001 se dítě píchalo jednadvacetkrát. Když opomenu obrnu, tak 19.“

       Počítejme: rok 1966: první rok života 1x BCG, 3x DTP, celkem 4 vpichů. Podle měsíce narození mohlo dítě dostat 2x polio na lžičku. Druhý rok života: 1x DTP a dost. Celkem je to 5 vpichů.

       Dnes: první rok života 3x hexa (+ 3x pneumokok - dostane ho skoro každý a na Slovensku je povinný), volitelně 3x rotaviry do pusinky, celkem 6 vpichů. Druhý rok života: 1x hexa, 2x MMR, celkem 9 vpichů. Dříve 5, dnes 9. To není méně, ale více vpichů.

       Další roky života: v 5 letech DTP, stejné, 1 vpich. Dříve v 13 letech tetanus, polio na lžičku a hotovo. Do 15 let celkem 7 vpichů. Dnes navíc v 11 letech DTaP-Polio, celkem 11 vpichů. Plus volitelně HPV (3x).

       A rok 2001? Tím myslí rok, kdy se začala aplikovat kombinace DTP-Hib plus hepatitis B do druhé nohy. To je stejně vpichů jako dnes hexa plus pneumokok. Tehdy ale děti dostávaly polio na lžičku, takže počet vpichů do 5 let včetně byl 1x BCG, 4x DTP-Hib, 3x hepatitis B, 2x MMR, tedy 10. Od té doby ubyl jen jeden vpich, očkování proti tuberkulóze.

       Ptám se na časový rozestup aplikací a testy protilátek po skončení očkování…

L.: „To se aplikuje stejně jako hexavakcína po měsíci třikrát po sobě a za půl roku přeočkování.

X.: „Protilátky se kontrolují?“

L.: „Ne.“

X.: „Potom se ale neověří, zda dítě protilátky má nebo ne?“

L.: „Ne, neověří. Protože je to zbytečná zátěž organizmu.“

       Sám pro sebe se ptám, zda je zátěž vzít krev na protilátky?

       Přesně tak. Je to finanční zátěž pro pojišťovny a lékaře, proto se to nedělá, tiše se předpokládá, že je mají všichni. Matkám se tvrdí, že dítě je bez očkování nechráněné, ale když onemocní, najednou se dozví, že vakcíny tak docela všechny neochrání. Konkrétně očkování proti černému kašli neochrání až 20% dětí, tedy 1 z každých 5. (Pozn. red.: to platí mesiac po očkovaní. 3 roky po očkovaní to už je podstatne väčšie percento nechránených detí)

L.: „Tam je vědecky dokázaný, že když tam dáte první dvě vakcíny, tak první protilátky jsou na devadesáti procentech. Když dáte třetí vakcínu, tak už tam je skoro stoprocentní. Ale nikdo vám neudělá stoprocentní …proto se to dává vícekrát… (…) Ale protilátky vám nikdo zkoumat nebude právě proto, že je to zbytečné. Vědci zkoumají, aby se to očkování nastavilo tak, by to zajistilo ty protilátky v populaci. Je naprosto zbytečné odebírat dětem paušálně protilátky a sledovat je,… ty protilátky.…“

X.: „Dá se nějak vysvětlit, čím je způsobeno, když se vytvoří protilátky po očkování, že člověk tou chorobou může onemocnět?“

L.: „Já co vím, může onemocnět chřipkou, protože to jsou virózy, ale s tímto se nám to ještě nestalo. Když byly děcka, jak jsme byli my nebo generace našich dětí, tak došlo k poklesu protilátek proti černému kašli, tak se to nastavilo tak, ten kalendář.“

       Otec se ptal na onemocnění nemocí, proti které je dítě očkováno a paní dr. mluví o chřipce. Vyhnula se odpovědi. Kromě toho je prokázáno, že imunita není zajištěna pouze protilátkami. Bez funkční buněčné imunity se infekci neubráníte, jak je vidět např. na pacientech s AIDS. Mají nepochybně dost protilátek ze starých časů, ale při zničené buněčné imunitě jim jsou k ničemu. Kromě toho lidé s AIDS nejsou schopni tvořit protilátky proti novým infekcím, dokonce se mohou stát falešně séronegativními (nemají protilátky, přestože je dříve měli a jsou infikováni). U AIDS se poškození imunity týká T lymfocytů, protilátky tvoří B lymfocyty. I tato skutečnost ukazuje, že imunita není tak jednoduchá, jak by vakcinátoři chtěli.

       Poznámka autora: černý kašel se očkuje dříve, protože se dle statistik zjistilo, že po deseti letech už protilátky chybí. (?)

       Přesně, nejvíc nemocné jsou právě ty nejčerstvěji proočkované věkové kategorie, už to nevydrží ani do puberty.

L.: „Sem tam se u očkovaných dětí objevily příušnice, tak se to nastavilo tak…, aby se zabránilo opakovaným výskytům třeba černého kašle. Ale u proočkovaných dětí jsme neměli ani jeden výskyt.

       Když je očkován, nemůže přece onemocnět a když bude 2 měsíce po nachlazení kašlat, nazvěme to astmatem.^[4] Začne mluvit o příušnicích a v jedné větě přejde k černému kašli. Příušnice jsou typickou ukázkou zbytečného očkování, jen se vnímavost přesune do rizikovějšího věku, jiný efekt to nemá.

X.: „Nějaké reakce jsou?“

L.: „Reakce, co jsme měli, jsou, že děti jsou nevrlejší, že mohou mít zvýšenou teplotu, nebo vám to naopak prospí a nemusí mít vůbec nic, ale to nemůžeme nikdo vědět, jak dítě zareaguje. Ale že bysme (ach ta čeština…) měli, jak na internetu někdo tam vydal…ten německý lékař …který to neměl absolutně ničím podložený. Napsal si tam svůj názor, který neměl ničím podložený, když po něm chtěli nějaké studie, aby to dokázal, tak nebyl schopen. Ale ta knížka se vydala. Akorát to tam docela dobře psal, logiku to má…ale nemá to žádné opodstatnění. Psal, aby se neočkovalo. Ale svůj názor nedokázal, něco si tam vymyslel.“

       Patrně myslí Buchwalda.

       Nevíme, koho myslí, možná i Hirteho. Moc by mě zajímalo, jestli paní Dr. ty knížky četla, nebo jen papouškuje, co jí řekli na školení. Tam to přece vědí nejlépe. Škoda, že se tatínek nezeptal na „neobvyklý pláč“ a jeho četnost podle výrobce.

X.: „Když bych tu otázku otočil, jsou dokázané (provedené) nějaké studie na úspěšnost očkování?“

       Tímto dotazem jsem způsobil nepokrytý smích sester i lékařky.

L.: „To víte, že jo. Celý národ je očkovaný. (…sestry kafrají do záznamu, neslyším z nahrávky lékařku...), ale představte si, že třeba rodiče odmítli očkování a pak mělo dítě zánět mozkových blan s postižením a doma měli živou mrtvolku. Pak je pozdě bycha honit, ta kojenecká úmrtnost je třeba v Africe hrozně vysoká. To nám vykládali jako kasuistiku u neočkovaného dítěte.“

       Já mám zase kazuistiku živé mrtvolky po očkování. V Africe je vysoká kojenecká úmrtnost přes velmi obdobný očkovací systém jako u nás.^[5] která se navíc po zahájení očkování vždy zvýší, někdy až 3x.^[6][7]

       Všimněte si, jak odpověděla: Jsou studie dokazující úspěšnost očkování? Ano, celý národ je očkovaný. Skutečnou účinnost očkování uvidíte zde https://www.genesgreenbook.com/content/proof-vaccines-didnt-save-us.

X.: „Proč se neočkuje proti spále?“

L.: „Ta se očkovat nemůže, protože to způsobuje pyogenní streptokok a to onemocnění není tak závažné, aby se to nezvládlo.“

       Odpověď je nelogická. Když se podařilo vyvinout vakcínu proti jinému streptokoku (pneumokoku), časem by se podařila i proti pyogennímu streptokoku. Snaha kdysi byla, v dobách kdy spála byla ještě problém, ale nepodařilo se to. Mezitím jim spála udělala čáru přes rozpočet, protože si dovolila prakticky vymizet a stát se mnohem méně závažnou, než dřív. V 19.století zabila spála cca 3x více dětí než záškrt. Přesto téměř vymizela, aniž se očkovalo. A když už se objeví, nezabíjí. Před 170 lety se jí rodiče báli víc než toho záškrtu nebo pravých neštovic.

       Škoda, že zde se mně vypnulo nahrávaní. Škoda, že nebyl prostor, abych paní doktorce popsal, jak jsem já na vlastní kůži bojoval se spálou 4x!

       Moje poslední dvě otázky zněly:

X.: Kdy je nutno (možno) nejpozději začít s očkováním?

L.: Pediacelem nejpozději v půl roce věku.

       Není pravda, vyhláška říká, dokončit do 18 měsíců, první 3 dávky do roku věku, tj. do cca 10 měsíců mají čas.

X.: Co vývoj hematoencefalické bariéry?

       Odpověď mne dostala do kolen, neb to popírá i základy vývojové psychologie, je to zcela proti ontogenezi člověka.

L.: To s tím nemá absolutně nic společného. Máte mozek a máte imunitu a my řešíme tu imunitu. Takže věk, kdy dítě vakcínu dostane, zda ve dvou měsících či v půl roce vůbec nerozhoduje.“

       „Vy máte mozek a my řešíme tu imunitu“. Na školeních jim zjevně neříkají nic o propojení mozku s imunitou.^[2] O tom, že jakákoli aktivace imunity má vliv na vývoj mozku. O vývoji hematoencefalické bariéry se učí každý medik. Ale na školeních asi zjistili, že je třeba na ni dbát jen u některých substancí, mezi které naštěstí vakcíny nepatří.

       Ony však celou dobu měly nachystané stále očkování hexou a před odchodem se mě ptaly, zda očkovaní tedy dnes ne?

       Během rozhovoru jsem byl také poučen o postupu v případě odmítnutí očkování. Paní doktorka by nás musela prý nahlásit na sociálku a ta by nás nahlásila na hygienu. Odmítnutím se také vystavujeme trestnímu stíhání, protože nechceme řádně pečovat o své dítě. Naše jednání vykazuje skutkovou podstatu trestného činu. Naše počínání by bylo proti Úmluvě o právech dítěte. Když jsem se ptal na lékařskou mlčenlivost, paní Dr. řekla, že toto se na to nevztahuje, i tak by to musela nahlásit.

       Paní doktorka je na sociálku povinna hlásit zanedbání péče o dítě, o což v tomto případ zjevně nejde. Sociálka by na hygienu nic nehlásila, neboť to nemá v kompetenci. Sociálka by se přišla podívat, to po udání musí, a zase by odešla. Zejména pokud by to rodiče využili k osvětě a těm nebohým sociálním pracovnicím naservírovali přednášku o rizicích očkování včetně nějakých studií. Tento postup doporučuje paní Suchánková z Rozalia.

       Dotazování se na očkování a jeho odložení při zjištění skutečností, které vyvolávají obavy o zdraví dítěte při jeho očkování, není trestný čin, ale vykonávání rodičovských práv a povinností. Je to péče o práva dítěte, která podle Úmluvy o právech dítěte jsou: právo na život (po očkování může dítě zemřít, jak se již mnohokrát stalo, očkování zvyšuje kojeneckou úmrtnost,^[5] proto neočkování je v souladu s Úmluvou), právo na zdravý vývoj (očkování narušuje vývoj,^[1][2] proto neočkování je v souladu s Úmluvou), právo na nejlepší možnou zdravotní péči v souladu s posledními vědeckými poznatky – které ukazují, že očkování dětem rozhodně neprospívá, jsou víc nemocné (https://www.slobodavockovani.sk/news/zdravotni-stav-neockovanych-deti/ nebo https://www.genesgreenbook.com/content/proof-vaccines-didnt-save-us) a víc umírají,^[5] proto je neočkování v souladu s Úmluvou. Signatářské státy úmluvy mají povinnost dbát o co nejnižší kojeneckou úmrtnost, proto je prosazování očkování, které ji zvyšuje, v rozporu s Úmluvou. O očkování není v Úmluvě o právech dítěte ani slovo.

       Lékařská mlčenlivost platí pro všechny případy s výjimkou zákonem nařízené ohlašovací povinnosti. Jaké má váš lékař povinnosti a práva se dočtete v Právnickém manuálu pro dětské lékaře, který vydala Liga lidských práv. Když vám bude Dr. tvrdit něco podobného, chtějte ukázat černé na bílém konkrétní paragraf konkrétního právního předpisu, který mu (jí) to nařizuje.

       Tak to vypadá, když doktor samostatně nic nestuduje a jen chodí na školení, kde si nechá propláchnout mozek.

Zdroje

[1]  Gallagher, C.M.; Goodman, M.S.: „Hepatitis B vaccination of male neonates and autism diagnosis, NHIS 1997-2002“, J Toxicol Environ Health A, 2010, 73(24):1665-1677

[2]  Tomljenovic, L.; Shaw, C. A.: „Do aluminum vaccine adjuvants contribute to the rising prevalence of autism?“, Journal of Inorganic Biochemistry, 2011, 105:1489–1499, česky zde: https://www.slobodavockovani.sk/news/studia-prispivaji-hlinikova-adjuvans-ve-vakcinach-k-stoupajicimu-vyskytu-autismu/

[3]  https://www.immunizationinfo.org/issues/vaccine-components/aluminum-adjuvants-vaccines

[4]  https://www.protisedi.cz/article/svetle-chvilky-cerneho-kasle

[5]  Miller, N. Z.; Goldman, G. S.: „Infant mortality rates regressed against number of vaccine doses routinely given: Is there a biochemical or synergistic toxicity?“, Hum Exp Toxicol, 2012, 31(10):1012–1021, slovensky zde: https://www.slobodavockovani.sk/news/dojcenska-umrtnost-v-porovnani-s-poctom-plosnych-ockovani-je-tu-nejaka-biochemicka-ci-synergicka-toxicita-/

[6]  Aaby, P.; Jensen, H.; Gomes, J.; Fernandes, M.; Lisse, I. M.: „The introduction of diphtheria-tetanus-pertussis vaccine and child mortality in rural Guinea-Bissau: an observational study“, Int J Epidemiol, 2004, 33(2):374–380

[7]  Aaby, P.; Ravn, H.; Roth, A.; Rodrigues, A.; Lisse, I. M.; Diness, B. R.; Lausch, K. R.; Lund, N.; Rasmussen, J.; Biering-Sørensen, S.; Whittle, H.; Benn, C. S.: „Early diphtheria-tetanus-pertussis vaccination associated with higher female mortality and no difference in male mortality in a cohort of low birthweight children: an observational study within a randomised trial“, Arch Dis Child

Zverejnenie tohto článku (korektúra komentárov + grafická úprava + klikateľné odkazy na zdroje) zabralo šéfredaktorovi www.slobodaVockovani.sk približne 3 hodiny čistého času.

Ak sú pre Vás tieto informácie zaujímavé či prínosné, budeme radi, keď našu činnosť podporíte.