Nežádoucí účinky nebo prostě jen účinky?
MUDr. Ludmila Eleková
Otázka kolem očkování s sebou nese bouřlivou debatu o tzv. nežádoucích účincích vakcín. Chci se zabývat otázkou - co to vlastně jsou nežádoucí účinky? O čem se vlastně bavíme?
Všichni víme, co to znamená – u jakéhokoli léku, včetně vakcíny. Když si čteme příbalový leták k léku, dozvíme se, jakou lék obsahuje účinnou látku, pomocné látky, jaké jsou jeho účinky, indikace, kontraindikace, interakce s jinými léky nebo potravinami, jak se metabolizuje a vylučuje z organismu, nežádoucí účinky a dávkování.
Jednoduchý příklad: lék na vysoký tlak. Např. perindopril. O účinku se dozvíme, že blokuje určitý enzym v systému renin-angiotensin, důsledkem čehož je pokles tlaku. Přeskočíme další kapitoly a v kapitole nežádoucí účinky se dozvíme, že to mohou být např. bolesti hlavy, závrať, parestézie (brnění), poruchy vidění, kašel, dušnost, nevolnost a další.
Je velmi zvláštní, že u mnoha léků najdeme delší seznam nežádoucích účinků než účinků nebo dokonce tytéž potíže a stavy uvedené jak mezi indikacemi, tak nežádoucími účinky. Např. alergická reakce na lék na alergii, sebevražedné tendence a deprese u léku na depresi.
Jaký je vlastně rozdíl mezi žádoucími a nežádoucími účinky? Budete asi překvapeni, ale jde jen o arbitrární, umělé, dohodou stanovené rozdělení. Každý lék, každá substance – včetně vakcíny – má prostě jen účinky. Něco dělá v těle, působí na různé systémy těla a něco s nimi dělá. Stimuluje nebo naopak inhibuje funkci enzymů, buněčných receptorů, soutěží o místa na receptorech s přirozenými látkami těla apod.
Účinky - ať již žádoucí (kvůli kterým lék užíváme) nebo nežádoucí (které nám vadí) - jsou všechny inherentní, neoddělitelnou vlastností daného léku nebo vakcíny. My (resp. výrobce) si jen vybere, které považuje za pozitivní, ty pak uvede do účinků a příslušné symptomy nebo nemoci, proti kterým lék účinkuje, do indikací a všechno ostatní, co se nehodí do krámu, se strčí do kapitoly nežádoucí účinky.
Nežádoucí i žádoucí účinky se projevují u každého člověka, který daný lék dostane. Je známo, že jedna tableta např. výše uvedeného perindoprilu sníží tlak u různých osob různě. Jeden pacient s výchozím tlakem např. 180/90 bude na tento lék reagovat jinak než druhý pacient s týmž tlakem. To platí pro všechny léky. Ve hře je mnoho vnitřních proměnných faktorů u každého z nás, které určují, jak na nás bude daná látka působit, jaké budeme mít nežádoucí účinky.
Je nutné si ale uvědomit, že VŠECHNY ÚČINKY léku nebo vakcíny jsou NEODDĚLITELNOU součástí léku nebo vakcíny a projevují se u všech konzumentů. Jen v různě silné míře. U někoho projdou nepozorovány, u jiného budou tak silné, že ho donutí lék přestat užívat. Hodně záleží také na dávce, obecně platí, že s vyšší dávkou se výskyt nežádoucích účinků zvyšuje. Proč? Protože jsou součástí účinku léku. S dávkou stoupá vliv na organismus.
Byla jsem na přednášce, kde přednášející demonstroval, jak si vyrábějí pro účely výzkumu alergické myši. Vzali myši a všem píchli kombinaci ovalbuminu (antigenu) s 5 mg hydroxidu hlinitého. Opakovali to asi třikrát a měli 100% alergických myší. Antigen plus hydroxid hlinitý je v podstatě vakcína. Ve vakcíně je ještě mnoho dalších látek, ale v principu jde o kombinaci antigenů vybrané nemoci a soli hliníku. Tento příklad ukazuje, že INHERENTNÍ vlastností této kombinace je vyvolání alergie. Abyste to udělali všem jedincům, musíte použít vysokou dávku. Tyto myšky dostaly cca 100x vyšší dávku než je obsažená v hexavakcíně. Všechny děti se nestanou po očkování alergickými, jen některé. Reakce v místě vpichu - zarudnutí, otok, bolest je alergickou reakcí právě na hliník. Vyvolá to i směs adjuvans bez antigenu, která je v mnoha studiích bezpečnosti vakcín drze vydávána za placebo.
Vidíte názorně umělé rozdělení účinků: vědci chtějí vyvolat alergii, proto je tento účinek vakcíny žádoucí. Výrobci vakcín nechtějí (skutečně?) vyvolat alergii, proto je tento účinek vakcíny uvedený mezi nežádoucími účinky. Jen menší dávka hliníku ve vakcíně zajišťuje, že se alergie projeví jen u některých dětí, ne u všech.
Chcete-li vědět, co s vámi lék skutečně dělá, přečtěte si nejen indikace a účinky, ale i nežádoucí účinky. Působí i na vás, na každého z vás, otázkou je jen, zdali natolik silně, abyste si toho všimli. Ale bohužel právě plíživé, pod hladinou vnímavosti probíhající nežádoucí účinky mohou napáchat nejvíc škod, protože se s každou další dávkou kumulují. Je-li nám po léku natolik špatně, že si ho už nevezmeme, buďme rádi.
Ale souvislost účinku s dávkou není tak jednoznačná. Každý ví, co je alergie, nebo přesněji řečeno idiosynkrazie. Přecitlivělost. I minimální dávka vyvolá značné účinky. Idiosynkrazie je projevem individuálního make-upu jedince, výsledek genetických vlivů, předchozích vlivů prostředí a aktuálního stavu organismu. Přecitlivělý jedinec může reagovat extrémně na minimální dávku, dokonce může reagovat paradoxně (být např. agitovaný po sedativu). Tento stav je samozřejmě kontraindikací dalšího podání téže a příbuzných látek.
Jak to souvisí s vakcínami? Pro vakcíny platí totéž, co pro jiné léky. Dokonce to platí ještě více, protože na rozdíl od běžných léků jde o koktejl několika účinných látek a mnoha látek pomocných, z nichž většina má prokázané významné účinky na lidský organismus. Způsob, jakým v těle tyto látky podané současně působí, není znám. Neznají ho ani výrobci, ani lékaři, kteří je aplikují. Nezná je nikdo, nebylo to skutečně důkladně studováno. Byly studovány jednotlivé složky, ale málokdy v synergii. Studie synergických (tj. vzájemně se posilujících účinků) mají značně znepokojivé výsledky. Např. se ukázalo, že přidání jediného antigenu do vakcíny (k MMR se přidal virus planých neštovic) zvýšil na dvojnásobek výskyt křečí u očkovaných dětí. Vakcína ProQuad musela být stažena. Veterináři právě z tohoto důvodu dávají přednost jednosložkovým vakcínám, protože ti všimli, že na kombinované vakcíny zvířata nereagují dobře. Viz jinde na těchto stránkách. Obecně přidání jednoho antigenu zvýší počet nežádoucích účinků o cca 25%.
Byly dělány i studie adjuvans a aditiv. Rtuť v určitém množství vyvolala toxicitu u určitého procenta buněk. Po přidání hliníku stačil zlomek původního množství rtuti, aby se vyvolal tentýž účinek. Přidání další látky, např. formaldehydu opět snížil potřebné množství rtuti a hliníku k vyvolání toxicity. A tak dále. Ale dávky pomocných látek, adjuvans, konzervantů apod. vycházejí (pokud to vůbec někdo studoval) z povolených dávek platících pro izolované podání, nikoli pro podání v této kombinaci. A u některých látek, jako je např. hliník ve vakcínách, se výrobce ani schvalující orgány neobtěžovali použít ani jednoduchou aritmetiku, aby přišli na to, že dávky požadované podle očkovacího kalendáře, překračují mnohonásobně povolené limity toxicity.
Pamatujte si, že nežádoucí účinky vlastně neexistují, jsou to prostě jen účinky léku nebo vakcíny. Jsou ale v příbalovém letáku uměle odděleny. Jsou to ty, které nechceme zažít. Ale schopnost je vyvolat je neoddělitelnou součástí léku nebo vakcíny, vyplývá z jejich designu. Míra, v jaké se tyto účinky projeví u příjemce, závisí na jeho osobní jedinečné genetice, vlivech prostředí a aktuálním stavu. Nežádoucí účinky se projevují u každého. U někoho zatím jen podprahově. U jiného tak, že mu může jít o život.
Problémem je, že málokdy lze předem odhadnout, do které skupiny spadneme my osobně.