Očkování těhotných proti chřipce zvyšuje počet potratů

prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc.

       S nastupující chřipkovou sezónou se v médiích opakovaně setkáváme s doporučením očkovat především těhotné ženy. Je pochopitelné, že klinická studie, která by hodnotila zdravotní stav očkovaných a neočkovaných těhotných provedená nebyla, to by si asi žádná farmaceutická firma nedovolila. Velikou pozornost proto vyvolala analýza Garyho Goldmana, která ukazuje, že v posledních třech sezónách se v důsledku očkování těhotných zvýšil v USA počet spontánních potratů. Těhotné ženy představovaly pokusný soubor k testování nové vakcíny proti pandemické chřipce.

       Také v České republice doporučují přední odborníci očkovat proti chřipce právě a především ženy v kterékoliv fázi těhotenství. S takovým doporučením se setkáme například na stránkách Státního zdravotního ústavu (https://www.szu.cz/tema/prevence/ockovani-proti-chripce-2), doporučuje ho i odborný garant očkovacích center doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D., který se odvolává na WHO a píše (https://www.ockovacicentrum.cz/cz/ockovani-proti-chripce-u-tehotnych-zen):

Na základě nedávného doporučení expertní skupiny Světové zdravotnické organizace (SAGE) je v současné době nejrizikovější skupinou, která by měla být očkována trivalentní inaktivovanou vakcínou proti chřipce, skupina těhotných žen. Důvodem je vysoké riziko těžkého průběhu u těhotných i jejich malých dětí.

       V této souvislosti si dovolím připomenout údaje z našeho článku, kde s profesorem Blaylockem (https://www.rizikaockovani.cz/soubory/2012-10/Co-nam-ukazala-epidemie-praseci-chripky-2009-2510201221115047075.pdf) uvádíme závěry ze dvou velkých studií publikovaných v prestižním lékařském časopise New England Journal od Medicine. V Austrálii a na Novém Zélandu odhadovali, že v roce 2009 tam bylo 250.000 těhotných žen. Na JIP bylo hospitalizováno pouze 66 těhotných v důsledku onemocnění chřipkou, což znamená incidenci komplikací chřipky 1 žena na 3.800 těhotných, čili riziko 0,03%. K téměř stejným číslům došla i americká studie AZIC. To znamená, že těhotné ženy z USA, Austrálie a Nového Zélandu se mohou cítit bezpečné při vědomí, že mají 99,97% naději, že neonemocní chřipkou natolik, aby musely být hospitalizovány na JIP. Nevím, zda má SZÚ, SÚKL nebo Očkovací centrum CZ statistiku výskytu komplikací po onemocnění chřipkou u těhotných žen v ČR a pokud má, bylo by jistě užitečné ji zveřejnit.

Kdo je Gary Goldman?

       V říjnu vyvolala pozornost analýza Garyho Goldmana publikovaná v časopise Human and Experimental Toxicology (https://www.uk.sagepub.com/journals/Journal201813). V našich knížkách včetně Varovných signálů očkování uvádím tohoto autora v souvislosti s tím, že společně s významným autorem knížek o očkování – Neilem Z. Millerem – přinesli důkazy o tom, jak se v USA zvýšila dětská úmrtnost v důsledku povinného očkování kojenců 26 vakcínami. USA se z postavení nejlepší země na světě propadly na 34. místo.

       Vynikající odborník na statistiku Goldman porovnal počet hlášení spontánních potratů a předčasných porodů v systému VAERS v průběhu třech po sobě následujících chřipkových sezón od roku 2008/2009. Od autora jsem dostala kompletní znění celého článku, abych mohla posoudit věrohodnost zpracovávaných dat.

O systému VAERS

       Jsem si vědoma i toho, že oponenti publikovaných zjištění Goldmana budou na prvním místě zpochybňovat důvěryhodnost systému VAERS. I tato otázka je v mých knížkách diskutována. Vaccine Adverse Event Reporting System (VAERS) je program, monitorující bezpečnost vakcín, sponzorovaný Centrem pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) a Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). VAERS sleduje postmarketingovou bezpečnost, shromažďuje informace o NÚ, které se přihodí poté, kdy vakcína získala licenci v USA. Lékaři však nemají povinnost NÚ do tohoto systému hlásit (https://vaers.hhs.gov/index).

       Zatímco někteří renomovaní a informovaní odborníci vědí, že hlášení v systému VAERS jsou pouze špičkou ledovce, protože se do tohoto systému hlásí pouze 1–10 % NÚ (https://www.whale.to/vaccines/ploy1.html), jiní hlášení v systému VAERS považují na nevěrohodná. Náš přední pediatr prof. MUDr. Jan Janda, CSc. však považuje systém VAERS za příklad hodný následování (viz Doba jedová 2).

Jak probíhalo v USA očkování těhotných proti chřipce?

       Od roku 1997 se v USA doporučovalo očkování těhotných proti sezónní chřipce trivalentní inaktivovanou vakcínou (TIV) až po prvním trimestru těhotenství. V roce 2004 bylo toto doporučení rozšířeno na celou dobu těhotentsví.

       Toto očkování bylo prohlašováno za bezpečné na základě dvou studií. Jedna sledovala soubor 56 žen, druhá soubor 180 žen. V obou studiích byla sledována vakcína bez thimerosalu a nebyl sledován počet potratů. Je na první pohled zřejmé, že tyto studie byly příliš malé na to, aby měly statistickou významnost.

       S nástupem obav z prasečí chřipky se pro sezónu 2008/2009 vydalo doporučení očkovat těhotné dvěma vakcínami - jak proti sezónní chřipce tak pandemickou vakcínou proti A(H₁N₁). Toto doporučení bylo vydáno přesto, že nikdo nikdy netestoval bezpečnost pandemické vakcíny pro těhotné ženy ani bezpečnost kombinace obou typů vakcín.

       Na příbalových letácích však výrobce uváděl: Není rovněž známo zda tyto vakcíny nemůžou způsobit poškození plodu při aplikaci těhotným nebo neovlivní schopnost reprodukce. Takže zatímco výrobce se "pojistil" tímto prohlášením, rozhodující zdravotnické instituce ujišťovaly ženy a veřejnost o naprosté bezpečnosti vakcín. Připomínám, že v Austrálii odmítly pojišťovací společnosti pojistit lékaře, kteří budou očkovat pandemickou vakcínou z toho důvodu, že byla vytvořená příliš rychle a je tudíž stále experimentální.

       Zdá se, že za této situace se stávají tzv. konspirační teorie téměř reálné. Těhotné ženy se stávají s požehnáním nejvyšších zdravotnických institucí testovacím souborem účinků nových pandemických vakcín, případně účinků kombinace vakcíny proti sezónní chřipce a vakcíny proti pandemické chřipce.

Výskyt spontánních potratů v chřipkových sezónách v USA

       V říjnu 2010 publikoval Moro zjištění, že v průběhu 19 chřipkových sezón od let 1990/1991 až po 2008/2009 bylo v systému VAERS hlášeno 17 spontánních potratů a 6 předčasných porodů po očkování vakcínou proti sezónní chřipce. Přepočteno na jednotlivé roky to představuje 1,21 potratů na rok a podle uvedené studie to bylo 1,9 případu na milion očkovaných žen.

       V následující studii však oznámil stejný autor, že v průběhu ještě neukončené sezóny 2009/2010 již bylo hlášeno 140 potratů, tedy 57 na milion očkovaných žen. Přes tento 116násobný nárůst došel Moro k závěru, že toto číslo neobráží zdravotní rizika pandemické vakcíny.

       Goldman proto provedl statistické zhodnocení výskytu spontánních potratů u očkovaných žen za použití údajů ze systému VAERS, které doplnil zhodnocením údajů dotazníkové akce NCOW (Národní koalice organizovaných žen) prováděné přes internet, kde byly ženy dotazovány i na to, zda hlásily potrat do systému VAERS.

Zvýšení počtu potratů ve třech následujících sezónách po očkování proti chřipce

       Pro přehled uvádím zjištěná čísla v tabulce č. 1, převzaté z publikace Goldmana (2012). Goldman ve své práci uvádí (na základě údajů dotazníkové akce NCOW), že k potratům docházelo v průměru 7,6 dnů po očkování s širokým rozptylem 1–70 dnů a týkalo se plodů po celou dobu těhotenství, i když při zprůměrování vychází stáří plodu 12, 8 týdne.

Tabulka 1. Srovnání potratů hlášených v systému VAERS po očkování proti chřipce v chřipkových sezónách 2008/2009, 2009/2010 a 2010/2011.

Podle Goldman (2012). Přeložila a upravila A. Strunecká.

       Podrobná vysvětlení a zdůvodnění použitých údajů jsou uvedena v citované publikaci. Jsou používána data CDC, NHIS a NHFS, která lze snadno ověřit.

       Prudký nárůst potratů v průběhu sezóny 2009/2010 přičítá Goldman tomu, že těhotné ženy dostaly dvě vakcíny s thimerosalem, tedy celkem 50 mikrogramů rtuti. O toxicitě thimerosalu viz Varovné signály očkování. Pokud by se někomu zdála uváděná čísla malá, pak připomínám, že ve skutečnosti se může jednat až o desetkrát vyšší počet postižených, jak ukazuje i dotazníková akce NCOW a průzkum v jednotlivých státech USA. Avšak za každým číslem se skrývá osud matky, otce a celé rodiny.

Závěr

       Propagátoři očkování těhotných žen proti chřipce mohou hledat nejrůznější důvody pro zpochybnění Goldmanovy studie. Každá epidemiologická studie může mít mnoho proměnných a mnoho důvodů proti jejím závěrům. 

       O tom, že s pandemickými vakcínami není něco v pořádku svědčí i prostý fakt, že v sezóně 2012/2013 nebylo jejich používání v EU povoleno. 

       Rovněž tak je zjevné, že výrobci byli pod tlakem veřejnosti nuceni odstranit thimerosal a posléze i hledat náhradu za hliníkový adjuvans. 

       Přes tato opatření je očkování proti chřipce stále srovnatelné s hraním ruské rulety. Pro tuto domněnku svědčí i fakt, že například vakcíny firmy Baxter musely být staženy z trhu záhy po jejich aplikaci alergikům, pro které byly určeny, protože vyvolávaly alergické reakce.

       Očkování proti chřipce je v ČR dobrovolné. 

       Je tedy plně na rozhodnutí každé ženy, zda se rozhodne pro vakcínu proti chřipce nebo zda zvolí jiné a osvědčené postupy k omezení možnosti nákazy chřipkou a v případě onemocnění k zamezení vývoje komplikací této nemoci. Měla by však být informována o možnosti komplikací a řadě neznámých.

       Domnívám se, že nás dosud nikdo nepřesvědčil o tom, že rizika z onemocnění chřipkou jsou v průběhu těhotenství vážnější než rizika plynoucí z nežádoucích účinků vakcín.

Další čtení

• https://vactruth.com/2012/11/23/flu-shot-spikes-fetal-death/
• Goldman G., 2012, "Comparison of VAERS fetal-loss reports during three consecutive influenza seasons: Was there a synergistic fetal toxicity associated with the two-vaccine 2009/2010 season?", Hum Exp Toxicol. 1–12. DOI: 10.1177/0960327112455067

Zverejnenie tohto článku zabralo šéfredaktorovi www.slobodaVockovani.sk približne 1 hodinu čistého času.

Ak sú pre Vás tieto informácie zaujímavé či prínosné, môžete našu činnosť podporiť.