Propaganda na rakouském Dni očkování
Ehgartners.Info — 24.I.2015 — Bert Ehgartner
Původní článek „Propaganda am Impftag“
z němčiny přeložila Hana Ackermannová a překlad upravil Ing. Marián Fillo.
Novartis, Pfizer, GSK, Sanofi Pasteur MSD: největší světoví výrobci očkovacích látek jako obvykle fungovali v roli sponzorů této lékařské konference. Na pódiu se střídali odborníci s referáty, jejichž názvy nenechávaly nikoho na pochybách. Klíčová přednáška se jmenovala: „Jak vzbudit povědomí k očkování“. Další přednáška zněla: „Jak se vypořádat s argumenty neočkujících“. Špičkovou očkovací propagandu nicméně přednesla spolupracovnice německého Institutu Paula Ehrlicha.
Na 400 lékařů poslouchalo referáty o očkování na rakouském Dni očkování ve Vídni. Foto: grassl/zoom
Přednáška farmaceutky Karin Weißerové měla název: „Hliník — nový jed?“ Zaměstnankyně německého úřadu nenechávala hned od začátku nikoho na pochybách, že tato otázka je pouze řečnická.
Na vědeckém fóru Federálního ústavu pro hodnocení rizik (Bundesinstituts für Risikobewertung = BfR), které se konalo v listopadu v Berlíně a bylo věnováno hliníku, Weißerová svou přednášku nečekaně a bez udání důvodu odřekla. Zde (na Dni očkování), bouřila proti „hororovým sdělením o hliníku“. Mluvila o této jedovaté účinek posilňující přídatné látce (kritizované mezi jinými i Al-ex Institutem) jako o látce bez jakýchkoliv škodlivých účinků na zdraví. „V posledních letech došlo především v německy mluvících zemích k opakovaným hororovým sdělením, že hliník může způsobit rakovinu prsu, alergie i jiná poškození, dokonce že spustí Alzheimerovu chorobu,“ citovala Weißerová zprávy rakouské tiskové agentury APA. „Nic takového se však neprokázalo,“ řekla.
Nakonec přešla Weißerová ke konkrétnějšímu tématu: hlinitým solím, které se používají v přibližně dvou třetinách vakcín jako aktivní posilovač účinku (adjuvans). Dle Weißerové je dávka hliníku, obsažená ve vakcínách, velmi nízká. Vysvětluje k tomu: „20 očkování, která se odehrají v průběhu života, způsobí, že se v organismu uloží odhadem jen 0,5 mg hliníku." Což je prý jenom setina z množství, které organismus přijme z dalších zdrojů, například z potravin.
Jediný účastník studie
Jak přišla Weißerová na toto číslo, když během jednoho očkování dostane kojenec do těla 0,82–1,82 mg iontů hliníku? Na požádání Weißerová odpověděla, že 98% hliníku vyloučí tělo ven a pouze 2% se dlouhodobě ukládají v těle. Jako důkaz svého tvrzení jmenovala Weißerová více než deset let starou práci Nicholase Priesta, britského toxikologa, který dlouhá desetiletí vypracovával znalecké posudky pro různá hliníková lobby. Priest byl také mluvčím hliníkového průmyslu v dokumentárním filmu „Případ hliník“ („Die Akte Aluminium“). Zde například popsal oběti kontaminované hliníkem v jednom anglickém závodě na pitnou vodu jako podvodníky, kterým jde jen o peníze na odškodnění.
Pokud byste si chtěli údaje, zmiňované Weißerovou, ověřit v lékařské literatuře, zažijete velké překvapení: otázku, co se stane s hliníkem, vpraveným do těla injekčně, kolik ho tělo vyloučí ven a kolik se ukládá v organismu, zpracovává pouze pár studií. Právě Nicholas Priest je jedním z mála, kdo se tomuto tématu věnoval, a pokud vím, tak pouze jediný, kdo dělal studii na lidském organismu. Vídeňský vědec René Fries, jenž (spolu se Sabine Gresslerovou) vypracoval kritickou přehledovou studii o hliníku pro rakouské ministerstvo zdravotnictví, našel kromě toho ještě jednu studii, provedenu na 2 (!) králících.
Dokonce i tento malý počet studií však jasně ukazuje, že čísla Weißerové, a to minimálně pro děti v prvním roce života, vůbec nesedí. Čísla ze studií udávají, že vakcíny představují nejvýznamnější zdroj absorpce hliníku do organismu. Tato absorpce není, jak tvrdí Weißerová, setinou oproti příjmu hliníku z potravin, naopak je asi čtyřikrát vyšší (Keith LS, Jones DE, Chou CH: „Aluminum toxicokinetics regarding infant diet and vaccinations“, Vaccine, 2002, 20 Suppl 3:S13–S17).
Priestova studie, na kterou se Weißerová odvolávala, měla jenom jednoho jediného účastníka. Tento účastník obdržel injekci hliníku s přídavkem radioaktivního izotopu. Priest zjistil, že během 24 hodin se polovina hliníku vyloučila stolicí a močí. Po 13 dnech zbylo v organismu ještě 15% hliníku, po 1178 dnech ještě 4%. Otázkou je, nakolik hodnověrný je Priestův experiment na jedné jediné osobě. Weißerová mu věří bez rozmyslu a zbývající 4% ještě snižuje o polovinu — přichází s vlastní hodnotou 2%.
Útěk od vědecké konfrontace
Kdy by Karin Weißerová měla odvahu vystoupit na fóru BfR v Berlíně, musela by o své přednášce diskutovat s vědci, kteří by byli vůči její přednášce kritičtí. Existuje podezření, že se ve skutečnosti nechtěla vypořádat s touto otázkou za přítomnosti kritické veřejnosti a tisku. Experti na očkování v Rakousku jí dle mého názoru žádné kritické otázky nepokládali, a také současný redaktor APA (raskouská tisková kancelář) přešel reklamní přednášku Weißerové bez odmlouvání. Jeho výsledný článek nesl název: „Vakcíny: odvolání poplachu ohledně hliníkových adjuvans“.
Vidíme tedy, jak Ústav Paula Ehrlicha (Paul Ehrlich Institut) vnímá testování bezpečnosti vakcín ve skutečnosti: odepírá kritické debaty na veřejnosti. Místo toho předvádí metodicky slabé výsledky, vytvářené zástupci farmaceutického průmyslu, a dokonale nekriticky je vyhlašuje za pravdu. Riziko tohoto jednání ponesou očkované děti.
Ursula Wiedermann-Schmidtová potvrzuje bezpečnost hliníkových vakcín. Foto: APA
Ani mezi rakouskými experty na očkování se nenašla výjimka. Ursula Wiedermann-Schmidtová, vědecká vedoucí shromáždění, řekla na tiskové konferenci ke Dni očkování, že by ráda skeptikům vyvrátila fámy o případných nežádoucích účincích očkování. Na místo jedna zařadila Wiedermann-Schmidtová hydroxid hlinitý: „Průměrný příjem hliníku potravinami činí u dospělých 130x více než při očkování.“
Expertka přes očkování udivuje těmito slovy proto, že poměřuje nesouměřitelné: hliník přijatý potravinami a hliník, který se dostane injekcí do svalové tkáně. Gastrointestinální (žaludečně-střevní) trakt je velmi dobře vybavený pro odbourávání toxických nebo jinak v organismu nekompatibilních látek z potravin. Při orálním požití hliníku ho zůstává (dle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin = European Food Safety Authority = EFSA) v organismu méně než 1%. Aplikací vakcíny přímo do svalu se obchází gastrointestinální trakt a do těla dostane celých 100%. Je nejisté, zda jsou pravdou výsledky Priesta a kol. o tom, jak rychle se hliník odbourává z místa vpichu a jak rychle je vylučován. Osobně jsem Priesta poznal jako lobbistu, kterému se hodí každý trik a nevěřím mu.
Francouzská studie výzkumné skupiny, vedené Romainem Gherardim z University v Paříži, ukázala na stovkách svalových biopsií u pacientů s MMF (makrofagická myofasciitis), že zbytky hliníku z očkování jsou ve tkáni často přítomny i po mnoha letech. „V průměru zůstává poslední očkování v našich pacientech i po 66 měsících,“ řekl mi, Prof. Gherardi. Je tedy velmi neseriózní, aby se poměřovalo orální požití hliníku s hliníkem, podaným injekčně.
Děti dostanou vyšší dávku hliníku než dospělí
Druhá podivná věc v přednášce Wiedermann-Schmidtové je neustálé odkazování na dospělé, protože v první řadě to jsou děti, kdo je předmětem očkovacíh programů už od tří měsíců. Jak splývají jednotlivé věkové kategorie do sebe, ukazuje limit pro hliník ve vakcínách, uváděný v evropském lékopisu: pro dospělé i děti 1,25 mg v jedné dávce. Z vakcín, které jsou obvyklé v Rakousku (hexavakcína + očkování proti pneumokům), dostane tříměsíční dítě při jednom očkování 1,32 mg hliníku. Pokud je pak na radu některých očkovacích expertů naočkována i nová meningokoková vakcína, zvýší se dávka hliníku na 1,82 mg.
Žádného z odborníků na očkování nenapadne, aby tuto praxi zpochybnil. Žádný očkovací expert nedostane nápad, že je nejvyšší čas, aby se velmi seriózně začali zabývat důležitými otázkami okolo hliníku. Studie bezpečnosti této látky a jejího vylučování z organismu musí probíhat na výrazně více subjektech než na jednom člověku a dvou králících.
Ale každý z těchto odborníků se diví, proč v populaci neustále roste odpor k očkování.
