Syndrom náhlého úmrtí kojence (SIDS) po vakcinaci může být díky vědcům vyloučen. Jak na to přišli?

VacTruth.com — 23.III.2013 — Wendy Lydall

       Pôvodný článok „The Sudden Death of Your Child After Vaccination May Be Written Off by Researchers, Here’s How…“
       z angličtiny preložil Ing. Jakub Kremsa a jazykovo upravil Ing. Marián Fillo.

       Po celém světě tvrdí rodičům lékařské autority, že bylo dokázáno, že vakcíny nezpůsobují SIDS (Sudden Infant Death Syndrome = syndrom náhlého (nečekaného) úmrtí kojence — pozn.red.) a dokonce, že vakcíny riziko SIDS snižují. Ale studie, které jsou použity k podpoře těchto tvrzení, používají metody, které nezkoumají odpovídajícím způsobem možnost, že vakcíny mohou ve skutečnosti riziko SIDS u náchylných dětí zvyšovat.

Case-control studie

       Oblíbená metoda, používaná vědci, kteří sledují vztah mezi vakcinací a SIDS, je case-control studie. Taková studie porovnává děti, které zemřely, s dětmi, které nezemřely.

       Vědci vyberou skupinu dětí, které zemřely na SIDS v rámci konkrétní zeměpisné oblasti a tyto děti se nazvou případy (cases). Každý případ je porovnán se dvěma či třemi živými dětmi, které se nazývají kontrolami (controls). Historie vakcinace u dětí, které zemřely, je poté porovnána s historií vakcinace u děti, které nezemřely. Děti, které nepodstoupily žádnou vakcinaci, jsou ze studie vyřazeny.

       V case-control studiích, které byly publikovány, zjistili vědci, že když byly žijící děti ve věku, ve kterém děti ze skupiny případů zemřely, měly za sebou větší počet vakcinací než děti, které zemřely. To vedlo autory k závěru, že vakcinace nezpůsobuje SIDS, což je sice výborný závěr pro ty, kdo chtějí propagovat vakcinaci, ale je hodně daleko od seriózní vědy.

       Jeden z problémů u case-control studií je ten, že mohou být srovnávány slabé děti, které mohou být náchylné k úmrtí při náporu na imunitu, s odolnějšími dětmi, které dokáží přežít injekci zvířecí tkáně, lidské tkáně, burákového oleje, oslabených bakterií, toxických kovů, toxických chemikálií a geneticky manipulovaných kvasinek. Case-control studie mohou být užitečné pro výzkum něčeho statického v čase úmrtí, například jestli mělo dítě dudlík nebo leželo obličejem dolů.

       Naproti tomu účinky vakcinace statické nejsou — vyvíjejí se a navíc jsou neznámé. Case-control studie mohou být také užitečné v případě, kdy vezmete v úvahu všechny významné ovlivňující faktory, ale v případě náchylnosti na nežádoucí účinky vakcinace nikdo neví, jaké faktory to jsou. Ohled na faktory, o nichž je známo, že zvyšují riziko SIDS, ještě neznamená, že je brán zřetel také na faktory, které zvyšují riziko SIDS díky vakcinaci.

Důležitý objev

       V nedávné case-control studii, která byla provedena v Německu, zjistili vědci, že děti, které zemřely, podstoupily méně vakcinací, než ostatní děti, které byly stále na živu, a také, je podstoupily později.^[1]

       Poslední zjištění je možná důležité. Rodiče, kteří mají pocit, že je jejich dítě je neobvykle křehké, případně vědí, že byly v rodině silné reakce, mohou s včasnou vakcinací váhat. Někteří rodiče, kteří nejsou vakcinaci příliš nakloněni nakonec poleví díky extrémnímu tlaku, který je na ně vyvinut, ale udělají to později, než je doporučená doba.

       Je zajímavé, že vědci našli u SIDS dětí v porovnání se živými dětmi statisticky významně vyšší množství vývojových problémů, příjmů v nemocnicích a speciálních vyšetření jako je rentgen nebo EKG.^[2] Tento objev může znamenat, že děti s takovými potížemi, jichž bylo jen 22% ze SIDS dětí, byly náchylnější k neočekávanému úmrtí a že vakcinace v jejich smrti hrála roli.

       Případně to může znamenat, že byly tyto děti náchylnější k neznámým účinkům vakcinace a že vakcinace je zabila. K potvrzení toho, jestli hrála vakcinace roli v úmrtí těchto 22% by byla nutná jiná konstrukce studie. Fakt, že tyto děti obdržely méně vakcín oproti živým dětem, se kterými jsou srovnávány, ještě neznamená, že pohár nepřetekl právě díky vakcínám, které byly vpraveny do jejich těl.

Zažívací poruchy

       Jistý stupeň pozornosti se věnuje možné roli zažívacích poruch na náchylnost dětí k nežádoucím reakcím po vakcinaci, ale zatímco jedna skupina lékařů pokládá vazbu na SIDS za možnou, zatím nebyla publikována žádná studie na toto téma. Existuje mnoho typů zažívacích poruch, ale každá z nich se vyskytuje jen u pár dětí.

       V roce 2010 publikovala skupina lékařů článek, ve kterém uvažovali o možnosti, že některé z dětí, které byly narozeny se zažívací poruchou, mohly zemřít po vakcinaci s celobuněčnou složkou proti černému kašli. Lékaři se zaměřovali hlavně na zažívací poruchu zvanou „deficit acyl-koenzym A dehydrogenázy mastných kyselin se středně dlouhým řetězcem“ (MCAD).

       Po zvážení biologických pochodů u dětí s deficitem MCAD došli lékaři k závěru, že třetina dětí, které se s touto poruchou narodily a kterým byla podána vakcína s celobuněčnou složkou proti černému kašli, mohly zemřít na následky nízké hladiny cukru v krvi.^[3] Protože je deficit MCAD velmi vzácný, vztahuje se to v USA pouze na 39 dětí ročně.

       Deficit MCAD byl vzat v úvahu teprve 70 let poté, co byla zavedena do plošného očkování celobuněčná vakcína proti černému kašli. Existuje přes 400 metabolických poruch, které musí být zváženy a studovány. Dále mohou existovat kromě metabolických poruch další typy náchylností, které mohou zapříčinit nečekané úmrtí po vakcinaci. Case-control studie nejsou schopny zjistit úmrtí z důvodu individuální náchylnosti.

       Již dávno jsem se zmínila pediatrovi, který publikoval články o SIDS, že považuji case-control studie za neadekvátní způsob testování toho, jestli vakcíny zvyšují riziko SIDS. Jeho odpověď byla: „Takhle se to dělalo vždycky.“

       Valentina A. Soldatenková je matematička a fyzička, která také vyjádřila názor, že case-control studie případů a kontrol jsou nevhodné pro určení vztahu mezi vakcinací a SIDS. V její publikované kritice existujících case-control studií se opírá do použitých konstrukcí studií a statistických metod, použitých vědci k důkazu, že mezi vakcinací a SIDS není vazba.^[4]

       Výzkumný ústav zdraví v USA (Institute of Medicine = IoM) má za úkol publikovat komplikované popírání nežádoucích účinků vakcín a ohledně toho, zda-li  vakcinace může v určitých případech způsobit SIDS, udělali přesně to. Jejich sáhodlouhý přehled existujících studií má závěr: „důkazy nepotvrzují příčinnou souvislost“ mezi vakcinací a SIDS.

       Soldatenková říká, že jejich zpráva měla tvrdit, že „není dostatek důkazů pro přijetí či odmítnutí příčinné souvislosti mezi SIDS a očkováním.“^[4]

Časové studie

       Dalším typem stude, která je často citována jako důkaz, že vakcinace nezpůsobuje SIDS, je časová studie. Základem těchto studií je předpoklad, že jestliže by vakcinace způsobovala náhlé nevysvětlitelné úmrtí, dělo by se tak do 12, 24 nebo 48 hodin, 7 nebo 14 dnů.^[5][6][7][8] Nikdo neví, co vakcíny dělají od okamžiku, kdy se dostanou do těla, takže nikdo neví, jaký je časový rámec projevu jejich negativních účinků. Tvrdí-li někdo, že to ví, hraničí to s podvodem.

       Teprve dva týdny po vakcinaci se začnou vytvářet protilátky a jejich výroba trvá několik následujících týdnů. Vědci, kteří jsou někdy placeni za studii výrobci vakcín, nemají žádné podklady pro předpoklad, že by projevení se nežádoucích účinků vakcín mělo trvat méně času, než tvorba protilátek.

Možná souvislost mezi vakcinací, hladinou krevního cukru a SIDS

       Je možné, že některá úmrtí na SIDS jsou způsobena nízkou hladinou krevního cukru. Dr. C. Horvarth oznámil, že během tříletého období byla na Novém Zélandu při pitvě měřena hladina krevního cukru u 84 dětí, u kterých došlo k nevysvětlitelnému úmrtí, z toho u 81 z nich byla hladina nižší, než je běžný rozsah hodnot.^[9]

       Další studie ukázaly, že nízká hladina krevního cukru má silnou vazbu k SIDS.^{[10][11][12][13]} Jestliže celobuněčná vakcína proti černému kašli způsobí pokles hladiny cukru v krvi, tento pokles začne přibližně osmý den po injekčním podání, dosáhne vrcholu dvanáctý den a vrátí se do normálu zhruba 24 dnů po aplikaci vakcíny.^[14]

Slibná nová pravidla

       Mnoho zemí zavedlo do legislativy povinnost provedení pitvy při každém případu SIDS a zavedly protokoly, které musí být dodrženy. To je významný krok kupředu. Dříve byly pitvy prováděny pouze pokud někdo usoudil, že je to potřeba, a patolog se mohl rozhodnout, na co se zaměří a co bude ignorovat.

       Jedna z výhod zavedení pitevních protokolů je, že jsou zjišťována vysvětlení pro některá jinak záhadná úmrtí. Například v Německu byl díky pitvě zjištěn důvod pro 11,2% úmrtí na SIDS (a tato tedy mohla být vyřazena ze skupiny SIDS).^[15]

       V budoucnosti pomůžou protokoly pitev po SIDS pomoct objevit způsoby snížení výskytu SIDS. Mezitím pomáhají odhalit případy násilí na dětech a pomáhají předcházet případům falešného obvinění rodičů z páchání násilí na dětech. Závazná pravidla také znamenají, že lékaři již nemohou odepsat zjevné reakce na vakcinaci jako SIDS.

       Užitečnost pitev by byla zvýšena, pokud by zahrnovala také analýzu hladiny krevního cukru v době smrti, což může být provedeno přesto, že se glukóza v krvi rozkládá i krátkou dobu po smrti.^[10][16]

Závěr

       K případům SIDS docházelo již dlouho před objevem vakcinace.^[17] Protože se ale záznamy až donedávna neuchovávaly, není možné zjistit, jestli se četnost výskytu SIDS v moderní době odlišuje od vzdálenější minulosti. Abychom získali lepší představu o znepokojivém fenoménu SIDS, měla by být při každé pitvě zkoumána hladina krevního cukru a každá vakcína, která je doporučována pro kojence, testována, jestli způsobuje pokles jeho hladiny libovolnou dobu po vakcinaci.

Literatura

[1]  Vennemann M.M., Butterfaß-Bahloul T., Jorch G., Brinkmann B., Findeisen M., Sauerland C., Bajanowski T., Mitchell E.A.: „Sudden infant death syndrome: No increased risk after immunization“, Vaccine, 2007, 25(2):336–340

[2]  Vennemann M.M., Findeisen M., Butterfass-Bahloul T., Jorch G., Brinkmann B., Kopcke W., Bajanowski T., Richter A., Mitchell E.A.: „Infection, health problems, and health care utilisation, and the risk of sudden infant death syndrome“, Archives of Disease in Childhood, 2005, 90(5):520–522

[3]  Wilson K., Potter B., Manuel D., Keelan J., Chakraborty P.: „Revisiting the possibility of serious adverse events from the whole cell pertussis vaccine: Were metabolically vulnerable children at risk?“, Medical Hypotheses, 2010, 74(1):150–154

[4]  Soldatenkova V.A.: „Why case-control studies showed no association between Sudden Infant Death Syndrome and vaccinations“, Medical Veritas, 2007, 4:1411–1413

[5]  Keens T.G., Ward S.L., Gates E.P., Andree D.I., Hart L.D.: „Ventilatory pattern following diphtheria-tetanus-pertussis immunization in infants at risk for sudden infant death syndrome“, American Journal of Diseases of Children, 1985, 139(10):991–994

[6]  Hoffman H.J., Hunter J.C., Damus K., Pakter J., Peterson D.R., van Belle G., Hasselmeyer E.G.: „Diphtheria-tetanus-pertussis immunization and sudden infant death: results of the National Institute of Child Health and Human Development Cooperative Epidemiological Study of Sudden Infant Death Syndrome risk factors“, Pediatrics, 1987, 79(4):598–611

[7]  Brotherton J.M., Hull B.P., Hayen A., Gidding H.F., Burgess M.A.: „Probability of coincident vaccination in the 24 or 48 hours preceding sudden infant death syndrome death in Australia“, Pediatrics, 2005, 115(6):643–646.

[8]  Griffin M.R., Ray W.A., Livengood J.R., Schaffner W.: „Risk of sudden infant death syndrome after immunization with the diphtheria-tetanus-pertussis vaccine“, New England Journal of Medicine, 1988, 319(10):618–623

[9]  Horvarth C.H.: „Sudden infant death syndrome“, New Zealand Medical Journal, 1990, 103(885):107

[10]  Hirvonen J., Jantti M., Syrjala H., Lautala P., Akerblom H.K.: „Hyperplasia of islets of Langerhans and low serum insulin in cot deaths“, Forensic Science International, 1980, 16(3):213–226

[11]  Read D.J., Williams A. L., Hensley W., Edwards M., Beal S.: „Sudden Infant Deaths: Some Current Research Strategies“, Medical Journal of Australia, 1979, 2(5):236–238, 240–241, 244

[12]  Aynsley-Green A., Polak J.M., Keeling J., Gough M.H., Baum J.D.: „Averted sudden neonatal death due to pancreatic nesidioblastosis“, The Lancet, 1978, 311(8063):550–551

[13]  Cox J.N., Guelpa G., Terrapon M.: „Islet-cell hyperplasia and sudden infant death“, The Lancet, 1976, 308(7988):739–740

[14]  Dhar H.L., West G.B.: „Sensitization procedures and the blood sugar concentration“, Journal of Pharmacy and Pharmacology, 1972, 24(3):249–250

[15]  Findeisen M., Vennemann M.M., Brinkmann B., Ortmann C., Röse I., Köpcke W., Jorch G., Bajanowski T.: „German study on sudden infant death (GeSID): design, epidemiological and pathological profile“, International Journal of Legal Medicine, 2004, 118(3):163–169

[16]  Palmiere C., Mangin P.: „Postmortem chemistry update part I“, International Journal of Legal Medicine, 2012, 126(2):187–198

[17]  Limerick S.R.: „Sudden infant death in historical perspective“, Journal of Clinical Pathology, 1992, 45(11 Suppl):3–6

Zverejnenie tohto článku (korektúra prekladu + grafická úprava + klikateľné odkazy na zdroje + kontrola odkazov) zabrali šéfredaktorovi www.slobodaVockovani.sk približne 3,5 hodiny čistého času.

Ak sú pre Vás tieto informácie zaujímavé či prínosné, budeme radi, keď našu činnosť podporíte.