Úvodná stránka > Ukázali jsme jim důkaz autizmu z očkování

Ukázali jsme jim důkaz autizmu z očkování

18.10.2012 04:30

VacTruth.com — 11.IV.2012 — Jennifer Hutchinson

Pôvodný článok „We’ve Shown Them the Proof“
z angličtiny preložila MUDr. Ludmila Eleková a jazykovo upravil Ing. Marián Fillo.

ilustračný obrázok
Dokázala „medicína založená na důkazech“, že autismus způsobený očkováním neexistuje?

„Byl to velmi pohnutý okamžik na konci pochodu, když Jenny McCarthy požádala rodiče, aby zvedli plakáty s fotkou svých dětí a ukázali médiím svůj důkaz. Dav ztichl, když kamery přejížděly přes fotografie nádherných obličejů dětí, které se staly autistickými po očkování. Myslím si, že to všechno nemůže být jen náhoda.“

To je výňatek z mé knihy Unlocking Jake: The Story of a Rabies Vaccine, Autism & Recovery, ve které popisuji pochod Green Our Vaccines, konaný v červnu 2008 ve Washingtonu, D.C. Bylo pro mě ctí zúčastnit se.

Během Měsíce uvědomění si autismu a ohlášení nových statistik o jeho výskytu jsem měla tento pochod často na mysli. Stále vidím obličeje těch dětí a srdce mi puká, když pomyslím na strašlivé škody, které utrpěly ony i jejich rodiny. Vzpomínám, jak mi Jenny vyprávěla, že mluvila s více než 50.000 rodiči a všichni jí říkali stejný příběh. Jejich děti se vyvíjely normálně, dostali MMR (vakcína proti spalničkám/osýpkam, příušnicím/mumpsu a zarděnkám/ružienke — pozn. red.) nebo DTaP (vakcína proti tetanu, záškrtu a černému kašli — pozn. red.) nebo jinou vakcínu a pak se něco pokazilo. Vzpomínám, že Robert F. Kennedy Jr. řekl, že vyrůstá nejnemocnější generace dětí v historii této země. Vzpomínám na zaujetí a odhodlání a lásku, která vyzařovala z rodičů. Rodičů, kteří bojují za své děti. Rodiče, kteří budou bojovat, dokud nebudou vyslyšeni.

Ale nejvíc si pamatuji Jennyina slova: jejich důkaz. To jsou mocná slova. Jste-li rodičem autistického dítěte, máte svůj důkaz, že vakcíny mohou způsobit nebo spustit autismus. Takových důkazů je všude spousta. Pro každého, kdo je ochoten je vidět. Bohužel to nejsou naše vláda a většina našich lékařů. Neříkám, že připustí možné problémy s očkováním, na to je v očkovacím programu příliš mnoho peněz. Příliš mnoho, co lze ztratit. Ale stále si říkám, co jim postačí jako důkaz?

Definujte „důkaz“

Věda. To slovo mají rádi.

„Věda se vyjádřila k teorii, že některé dětské vakcíny mohou způsobit autismus. Institut medicíny (Institute of Medicine) před třemi lety došel k závěru, že nemohou.“^[1]

AMA (American Medical Association = Svaz amerických lékařů — pozn. red.). AAP (American Academy of Pediatrics = Americká akademie pediatrie — pozn. red.). WHO (World Health Organization = Světová zdravotnická organizace — pozn. red.). Také promluvili.

Tisíce rodičů dětí poškozených očkováním také promluvily. Co když je to jen „anekdotický důkaz“? Anekdotický důkaz může být začátek, že ano? Koneckonců jsou to osobní zkušenosti, které „mohou být prvním ukazatelem, že existuje pravděpodobný biologický účinek“. Se správnou dokumentací mohou být takové případy užitečné pro „směrování budoucího výzkumu“. Nálezy nebo závěry by pak měly být „ověřeny kontrolovanými prospektivními klinickými studiemi“.^[2]

Co jiného lze více považovat za osobní zkušenost — za více spolehlivou — než zkušenost matky, která své dítě devět měsíců nosí pod srdcem, porodí ho, ve dne v noci ho pozoruje, stará se o každou jeho potřebu? Matka, která ví, co znamená každý pohled a zvuk, protože své dítě zná lépe, než kdokoli jiný na světě. Probouzí se v noci s prsy nalitými mlékem jen sekundu před tím, než její dítě začne plakat. Její tělo je sladěno s jeho. Těší se z prvního úsměvu, prvního slova, ze všech pokroků. Pečlivě s ním chodí na všechny prohlídky a utěšuje ho, když je očkováno. Dva měsíce. Čtyři měsíce. Šest měsíců. Dvanáct měsíců. A tak dále. Přesně podle kalendáře.

Nakonec se něco začne měnit. S děsem se dívá, jak je její nádherné dítě, které celou svou bytostí miluje, vtahováno do černé díry autismu. Vezme ho k lékaři — ke stejnému, který mu dal všechny ty vakcíny. Víte, co jí řekne. Byli jste tam. My všichni jsme tam byli. Náhoda, jen si to představujete. Vaše dítě bylo vždycky takové, jen jste si toho nevšimla. Stále to stejné dokola. Nemá to nic společného s vakcínami. Jsou bezpečné.

Byl by tento scénář jiný, kdyby lékař nebo vědec měl možnost pozorovat to dítě od okamžiku narození? Celý den, každý den, mnoho probdělých nocí, viděl by každý dosažený stupínek vývoje, každé očkování… a ten den, kdy se vše změnilo? A co kdyby to vše zaznamenal v deníku a na videu? Důkazy. Změnily by to, stalo by se to skutečností? Bylo by to platné? Mohlo by se to nazvat poškození očkováním?

Co si myslí? A myslí vůbec?

Jak mohou lékaři mlčet? Nic neříkat? Jak mohou ignorovat, co jim pacienti říkají? Zeptají se někdy sami sebe, třeba jen na vteřinu, když injikují kombinaci vakcín do tříkilového dítěte, je-li to bezpečné? Leží někdy v noci beze spánku jako rodiče našich nemocných a poškozených dětí, vyděšeni k smrti, že to možná není bezpečné? Že možná právě ta vakcína, kterou ten den píchli, způsobila, že dítě je teď nemocné? Možná spustila autismus, který ukradl jeho oběti a jejich rodině život, který měli? Napadne je to vůbec někdy? Jak mohou stále obhajovat očkovací program? Vědí vůbec, jak vakcíny účinkují? Pokud to vědí, mohli by je píchnout nemocnému dítěti s přetíženým imunitním systémem? Mohli by je píchat v kombinaci? Mohli by být takoví ignoranti?

Představte si tento scénář. Matka přiběhne s dusícím se dítětem na pohotovost. Vsadím se, že se lékař zeptá, co dítě dělalo těsně předtím, než to začalo. Bude chtít vědět, jestli dítě užívá nějaké léky. A pokud ano, jaké a jak dlouho. „Žádné léky“ říká matka. Ale pak lékaři řekne, že její dítě mělo před pár týdny průjem krátce po snědení sladkosti s arašídy. Před pár dny zase jedlo arašídy a mělo kopřivku. „Mám kamarádku, jejíž dítě je alergické na arašídy“, říká matka „a bojím se, že můj syn ji má také. Má podobné symptomy a zdá se, že se to zhoršuje“. O co se vsadíte, že lékař navrhne testy na alergie a řekne „než to budeme vědět jistě, nedávejte mu žádné arašídy“? Myslíte, že jí řekne, že je cvok nebo že si to vymýšlí? Nebo že je odpůrce burákového másla? Předpokládejme, že se to stalo předtím, než si lékaři začali být vědomi existence alergie na arašídy a neznali její symptomy. O co se chcete vsadit, že lékař o tom bude debatovat s kolegy, možná si udělá i vlastní průzkum, aby zjistil, jestli i jiní lékaři viděli děti s podobnými symptomy? Možná by o tom dokonce napsal článek do lékařského časopisu. Myslíte si, že takovému lékaři jeho kolegové - nebo rodiče - řeknou, že je blázen? Že má bujnou představivost? Že si ty symptomy tu už byly, jen si jich dosud nevšiml? Že je odpůrce burákového másla?

Je to jasné, že ano? Dítě s alergií na arašídy sní arašídy a má reakci. Proč? Protože cokoli, co je v arašídech, mu způsobí potíže. Ale dítě, které je přecitlivělé na vakcínu a dostane ji, nemůže mít reakci na vakcínu. Musí to být způsobeno něčím jiným. Mnoho navrhovaných příčin jsem probrala ve svém minulém článku. Myslím, že minulý týden přidali pár dalších. Musíte uznat, že jsou dobří. Nápady jim přicházejí rychle. Jsou směšné, ale rychlé. Podívejme se na ty nejnovější. Matka byla příliš tlustá, když byla těhotná. Otec byl příliš starý. Žili dva bloky od dálnice… a autismus po očkování nazývají shodou okolností?

„Jak jsou publikovány výsledky studií, vědci doufají, že uvidí opakování, potvrzení že určité faktory mají významnou úlohu.“^[3]

Opakování? Potvrzení? Mají obojí. Stačí jen, aby se podívali na naše dítě a naslouchali nám.

Špatně, špatně, špatně

Pamatuje si někdo heslo „Nejvíce lékařů kouří Camelky“? Podívejte se na televizní reklamu z roku 1949 na YouTube.^[4] Nebudu se obtěžovat citací z ní, nemá to cenu. Jen se na ni podívejte. Udělejte to teď, je krátká.

Víme, že rakovina plic zabije na celém světě ročně 1,3 miliónů lidí.

„Existuje jednoznačný důkaz souvislosti mezi užíváním tabáku a plicní rakovinou. 90% případů rakoviny plic v USA u mužů a 78% u žen je způsobeno tabákem.“^[5]

Tohle se mi velmi líbí:

„Ve čtyřicátých letech byly cigarety považovány za neškodný prostředek na uklidnění. Vojáci je fasovali, aby si ulevili od napětí války. Objev souvislosti kouření a onemocnění srdce byl dosud dalekou budoucností. V padesátých letech se začaly objevovat první zprávy, které prokazovaly souvislost mezi cigaretami a rakovinou. Ale až v roce 1964 americký hlavní hygienik vydal závěrečnou zprávu, která došla k závěru, že „nadměrné kouření cigaret“ způsobuje rakovinu plic. Od té doby lékaři přestali kouřit. Ale negativní důsledky se táhly po dlouhé roky.“^[6]

Lékaři se v případě cigaret mýlili. Všimněte si, jak dlouho trvalo, než si někdo uvědomil, že tu je problém. Také si všimněte, jak dlouho trvalo vládě, než to připustila. Více než deset let od prvních studií ukazujících na přímou souvislost mezi kouřením a rakovinou plic ke zprávě hlavního hygienika. Kolik lidí během té doby zemřelo na rakovinu plic? Kolik jich mohlo být zachráněno?

Jak dlouho ještě budeme muset čekat na uznání MOŽNOSTI, že vakcíny způsobují autismus? A když to bude uznáno, jak dlouho bude trvat, než s tím někdo něco udělá?

Opakuji: mýlili se ohledně cigaret. A mýlí se ohledně vakcín. A to nejdůležitější? Oni VĚDÍ, že se mýlí. Ukázali jsme jim důkaz.